Penziony Vinice Hnanice

TIPY NA VÝLETY V OKOLÍ

Hnanice – tajemná obec u Národního parku Pody

Ke zdejší kapli sv. Wolfganga přicházeli od 13. století poutníci z celé Evropy, aby se omyli v zázračných uzdravujících vodách chrámové studánky. V blízkém lese navíc žil poustevník Daníž, proslavený léčitelskými schopnostmi. Protože zdejší poutě bývaly opravdu velkolepé, kaple záhy přestala stačit počtu zájemců. Dnešní kostel se studniční kaplí je zčásti gotický a zčásti barokní.

Jedna z nejpůvodnějších sklepních uliček Znojemska

Časové určení rozvoje vinařství v obci můžeme spojovat s rozšířením vinohradnických staveb. V Gruntovní knize sklepů a lisoven z 16. století jsou zachovány záznamy o tomto druhu staveb v Hnanicích i okolních vsích. Zápis z roku 1820 dokládá v obci více než sto sklepů a tento počet platí dodnes. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a postupně vytvořily souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytvářejí vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe. Vinohradnické stavby ve vsi patří po stránce uchování starých forem zástavby k jedinečným dokladům technologie používané v minulých stoletích.

Sealsfieldův kámen

Cestou přes Havraníky a Popice a dále nádherným smíšeným lesem, dospějete k vyvýšenině nad Dyjí. Z úchvatné vyhlídky se vám otevře hluboké koryto řeky, s mnoha zákruty a skalními útvary, jak je příroda před mnoha tisíci lety vytvořila. Délka trasy je asi 6 kilometrů. Trasa je vhodná pro cyklo i pěší turisty, nebo autem do Popic a dále asi 1,5 km pěšky nebo na kole.

Malá vyhlídka nad Hnanicemi

Těsně u hranice obce nad místním rybníkem se nachází malý skalní útvar, ze kterého uvidíte jak na dlani celé Hnanice s dominantou kostela. Dohlédnete rovněž do sousedního Šatova nebo Havraníků, na obzoru uvidíte bývalou celnici a za ní již rakouské vinohrady. Trasa měří necelý kilometr a je vhodná pro cyklo i pěší turisty.

Havranické vřesoviště

Více než 100 ha stepních lad porostlých vzácnou teplomilnou stepní flórou a faunou. Hojně se tu vyskytuje koniklec velkokvětý, divizna fialová, smil písečný nebo kavyl Ivanův (netrhat, nerýpat!). Narazíte také na kudlanku nábožnou, dudka evropského či strnada zahradního (nerušit!). Vzdálenost od Hnanic je asi 2 km (pěšky, na kole či autem).

Kraví hora

Prakticky totéž jako Havranické vřesoviště. Vzdálenost asi 6 kilometrů.

Nový Hrádek – zřícenina

Hrad založil v roce 1358 moravský markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Od třicetileté války hrad pustnul. Před druhou světovou válkou zde byla základna Klubu českých turistů. Pěšky nebo na kole je to z Hnanice asi 10 kilometrů.

Visutý most přes Dyji pod vinicí Šobes

Visutý most byl postaven vojsky pohraniční stráže. V roce 2002 ho vzala povodeň a následující rok byl postaven znovu. Z Hnanic je to asi 2,5 km.

Heliger Stein

Heiliger Stein je kultovní místo nacházející se na návrší nad obcí Mitterretzbach těsně za státní hranicí. Z původního mariánského kostela zůstaly jen základy. Pěšky nebo na kole je to z Hnanic asi 2 kilometry.

Hardegg

Hardegg je nejmenší město v Rakousku s hradem vystavěným ve 12.-13. století nad soutokem Dyje a potoka Furnitz. Jde o velmi romantické místo s mnoha nádhernými výhledy do údolí řeky.Most přes řeku rozdělený uprostřed bílou čárou (tvoří hraniční přechod) je určen pouze pro pěší a cyklisty. Vzdálenost od Hnanic je asi 15 km po silnici.

Větrný mlýn

Větrný mlýn v Retzu – poslední provozuschopný větrný mlýn v Rakousku. Postaven roku 1772.

Loucký klášter

Klášter založil roku 1190 znojemský kníže Konrád Otta se svou matkou Marií. Díky mimořádně příznivému duchovnímu klimatu v Louckém klášteře vznikaly – a v průběhu staletí též přestavbami zanikaly – nevšední ukázky architektury, doplněné řadou dalších uměleckých artefaktů. Připomeňme si například jedinečnou klášterní knihovnu, která se po zrušení kláštera v rámci josefinských reforem přestěhovala do premonstrátského kláštera na pražském Strahově.